Čtyři věci, bez kterých prodej nefunguje, a čím je v Česku nahradit, když nemáš e-shop ani rozpočet. Katalog, objednávka, peníze a výdejní místo.
Sailo team13 min čtení
„Mám doma sto dvacet kusů, na Instagramu tisíc lidí a vůbec nevím, kde mi ti lidi mají zaplatit."
Web nepotřebuješ. Potřebuješ čtyři věci: místo, kde kupující vidí, co prodáváš a za kolik, způsob, jak dostat objednávku písemně i s adresou, způsob, jak přijmout peníze, a způsob, jak balík podat. E-shop je jedna z možných odpovědí na první bod. Na zbylé tři neodpovídá vůbec.
To je celá odpověď. Zbytek textu jsou detaily, které rozhodnou, jestli budeš za tři měsíce mít živnost, nebo složku screenshotů z konverzací.
Radka točí keramiku v Olomouci. Hrnek 690 Kč, sada dvou 1 250 Kč. V červenci 2026 jí přišlo devatenáct objednávek a čtyři z nich se rozpadly dřív, než kdokoli zaplatil, protože se ztratily v konverzaci mezi otázkou na barvu a dotazem na adresu. Její dosah se od června nezměnil ani o procento. Změnilo se jenom to, kde ta konverzace končila.
Vypiš si je na papír. Vážně na papír, protože to zabere deset minut a ušetří dva týdny.
Katalog. Fotka, název, cena, dostupnost. Kupující musí vidět cenu, aniž by ti psal. Cena schovaná za „cena v PM" tě stojí většinu lidí, kteří chtěli koupit, ale nechtěli si psát.
Objednávka. Kdo, co, v jaké variantě, kolik kusů, kam poslat, jak platí. Šest polí. Když kterékoli z nich sbíráš zvlášť v chatu, nemáš objednávku, máš vlákno.
Platba. Převod, dobírka, karta. Každá má jiný okamžik, kdy jsou peníze doopravdy tvoje, a rozhoduje ten okamžik, ne prohlášení kupujícího.
Odeslání. Štítek, obal, výdejní místo a číslo zásilky poslané kupujícímu dřív, než si o něj řekne.
Web zvládne první bod a kus druhého. Na třetí a čtvrtý nemá vliv žádný. Proto je začínat webem tak častá chyba: utratíš peníze a šest týdnů za tu část skládačky, která se nahrazuje nejsnáz.
Tohle je rozdíl, který rozhodne o prvním čtvrtletí. Na jedné platformě má člověk otevřenou peněženku a píše do vyhledávání název zboží. Na druhé zabíjí čas v tramvaji.
| Kanál | Hledá tam někdo tvoje zboží s úmyslem koupit | Kdo platí provizi | Čí je zákazník | Kolik práce na start |
|---|---|---|---|---|
| Bazoš | Ano, konkrétně a hned teď | Nikdo, inzerát je přímý kontakt | Tvůj | Málo |
| Vinted | Ano, ale hlavně po použitých věcech a levně | Kupující, v ochranném poplatku | Vinted | Málo |
| Facebookové skupiny a Marketplace | Ano, lokálně | Nikdo | Tvůj | Málo |
| Instagram a TikTok | Ne, tam se lidi dívají | Nikdo | Tvůj | Hodně a bez konce |
| Vlastní odkaz | Ne, návštěvnost si přivedeš sám | Podle metody platby | Tvůj | Středně |
Poslední sloupec si přečte každý a je nejméně důležitý. Rozhoduje ten druhý. Když na daném kanálu nikdo nehledá to, co prodáváš, tak neprodáváš, jenom publikuješ.
Bazoš je pořád místo, kde se v Česku odehrává velký kus drobného prodeje, a má jednu vlastnost, kterou lidi berou jako samozřejmost: nedává ti nic kromě poptávky. Žádný katalog, žádnou platbu, žádný záznam objednávky. Domluva proběhne v SMS nebo v e-mailu a ty ji pak dohledáváš.
Pro první prodeje je to skvělé. Ve chvíli, kdy máš dvacet položek a chceš, aby si člověk vybral sám, narazíš, protože Bazoš je seznam inzerátů, ne obchod. Zkus na něm prodat tři varianty jednoho výrobku a uvidíš, kolik zpráv tě to bude stát.
Vinted naučil české kupující jeden postup: cena, výdejní místo, jedno kliknutí. Ten návyk si s sebou nesou i tam, kde ty žádné jedno kliknutí nemáš. Prodávající u nás neplatí provizi z prodeje, náklady nese kupující v ochranném poplatku a v dopravě. Kolik ten poplatek dělá, si ověř v nápovědě Vinted, ne v cizím příspěvku z předloňska.
Dobré místo na prvních deset transakcí. Špatné místo na budování jména, protože zákazník kupuje věc, ne tebe, a nemá jak se vrátit.
Nejpodceňovanější kanál v Česku, hlavně v menších městech. Ve skupinách typu „Bazar Plzeň a okolí" nebo v komunitách kolem konkrétního koníčka lidé píšou „sháním někoho, kdo udělá" a to je přesně ten záměr, na kterém se vydělává.
Nevýhoda je stejná jako u Bazoše. Domluva je v Messengeru, cena v komentářích, adresa někde ve třetí zprávě. Skupina ti přinese poptávku a ty potřebuješ místo, kam ji odklopit.
Krátké video najde lidi, ale nákup se odehraje jinde. Není to vada, je to dělba rolí, a jakmile ji přijmeš, přestaneš se zlobit na dosahy. Instagram má ukázat věc a vybudovat důvěru. Objednávka má přistát tam, kde je cena, varianta a adresa.
Jedna adresa, pod kterou jsou všechny produkty, ceny a tlačítko objednat. Vlepíš ji do bia, do popisku reelu, do zprávy, na vizitku. Sama o sobě ti návštěvnost nepřinese. Zato nikomu neodevzdává ani provizi, ani zákazníka.
Nejzdravější uspořádání pro malého prodejce není „buď, anebo". Jsou to dva kanály: jeden, kde kupující už jsou, a jeden, který je tvůj.
Nejčastější ztráta peněz u začínajícího prodejce není podvod. Je to bordel.
Konverzace vypadá takhle: někdo se zeptá na cenu, ty odpovíš, on se zeptá na barvu, ty odpovíš, on napíše „beru", ty se zeptáš na adresu, on pošle adresu bez čísla bytu, ty se zeptáš na telefon, on odpoví za dva dny, mezitím poslední kus koupil někdo jiný. Tři dny, dvanáct zpráv, nula korun.
Objednávka má obsahovat šest polí a má přijít v jednom kuse:
Když prodáváš přes zprávy, připrav si jednu hotovou zprávu s těmito šesti poli a posílej ji vždycky, když padne „beru". Ulož si ji do poznámek v telefonu. Lidi ji vyplní, protože vidí, že jde o formalitu, ne o výslech.
Šest polí v jedné zprávě není byrokracie. Je to jediný rozdíl mezi objednávkou, kterou odbavíš za dvě minuty, a vláknem, které ve čtvrtek večer dohledáváš.
Tohle přijde dřív, než čekáš, a poprvé tě to zaskočí. Ve čtvrtek napíšou dva lidi ve stejnou hodinu, oba chtějí ten poslední kus, jeden z nich má nachystaný převod a druhý ti napsal jako první.
Pravidlo si vyber teď a napiš ho do popisu, ne až v tu chvíli. Funguje jediné, protože se nedá zpochybnit: rezervuje ten, kdo zaplatí. Ne ten, kdo napsal dřív, ne ten, kdo se ptal na barvu, ne ten, kdo slíbil.
Když pravidlo řekneš dopředu, není to hrubost, ale informace. Když ho řekneš až ve chvíli sporu, vypadá to, že sis ho vymyslel proti někomu.
U kusovky, kterou vyrábíš ručně, si k tomu přidej jednu větu o dodací lhůtě. „Vyrábím do sedmi dnů od zaplacení" ti ušetří šest zpráv u každé objednávky.
Jeden e-mail o cenách, fotkách, doručení a placení. Žádná reklama, žádná vata.
Převod je v Česku výchozí a zůstane výchozí. Kupující ho zná, nebojí se ho a ty z něj nikomu neplatíš provizi. Má jednu vlastnost, kterou musíš znát: mezibankovní převod se zúčtovává v pracovních dnech a o víkendu se nezúčtovává vůbec. Převod zadaný v pátek večer máš na účtu v pondělí. Když tohle nenapíšeš do popisu, kupující si bude myslet, že otálíš ty.
Detaily, včetně toho, proč musí být variabilní symbol číslo objednávky a co dělat, když přijde o osmdesát devět korun míň, jsou v textu o tom, jak přijímat platby převodem.
Dobírka je v Česku pořád normální. Není to nouzové řešení a kupující si o ni řekne bez rozpaků. Platíš za ni jinak, než si většina lidí myslí: ne poplatkem dopravci, ale tím, že peníze máš o dva až tři týdny později a že nepřevzatý balík ti zaplatí cestu tam i zpět. Celý ten rozpočet je rozepsaný v textu o dobírce z pohledu prodejce.
Karta je pro kupujícího nejrychlejší a pro tebe nejdražší na start, protože vyžaduje placený plán a schválený účet u platební brány. Při pěti objednávkách měsíčně se to nevrátí. Při padesáti to vypadá jinak.
Český kupující dneska chce výdejní místo. Ne proto, že je levnější pro tebe, i když obvykle je. Proto, že nemusí být doma, nemusí mluvit s kurýrem a nemusí si brát volno na časové okno.
Zásilkovna a její Z-BOXy tuhle rovnici změnily víc než jakákoli sleva. Ve chvíli, kdy si kupující vyzvedne balík v deset večer cestou z práce, mizí ten typ selhání, který tě stojí nejvíc, tedy nikdo nebyl doma. Vedle Zásilkovny máš Balíkovnu, PPL ParcelShopy, výdejní místa DPD a WEDO. Který z nich ti vyjde nejlíp, závisí na rozměrech a na tom, kolik toho podáváš. Ceny a limity si otevři na stránkách dopravce, protože jenom on je tady zdroj a mění je bez tvého svolení.
Jednu věc si u prvního balíku ověř sám: rozměr, ne váhu. U výdejních boxů rozhoduje, jestli se krabice do přihrádky vejde, ne kolik váží. Sedm centimetrů navíc tě může přesunout do jiné kategorie a ty se to dozvíš až na podací kvitanci.
Kupující, který dostane číslo zásilky bez ptaní, ti nenapíše. Kupující, který si o něj musí říct, ti napíše dvakrát: jednou pro číslo a podruhé pro ujištění, že to číslo je správné. Deset vteřin práce, dvě zprávy ušetřené.
Kupující hodnotí tvoji nabídku za kratší dobu, než přečteš tuhle větu. Dělá to podle fotky a ceny. Popis čte, teprve když ho první dvě věci zastavily.
Nepotřebuješ foťák. Potřebuješ okno, zhasnuté stropní světlo a telefon opřený o něco pevného. Bílé pozadí není povinné, klidné pozadí ano. Pět záběrů stačí: celek, detail povrchu, měřítko vedle běžné věci, produkt v použití a balení, ve kterém dorazí.
A cenu napiš. Do popisku, na fotku, kamkoli. „Cena v PM" je v roce 2026 signál, že prodávající neprodává často.
Radka má ateliér na Nových Sadech, sedmnáct metrů čtverečních a pec, kterou pálí dvakrát týdně. Hrnek 690 Kč, sada dvou 1 250 Kč. Začala na Instagramu, 1 100 sledujících, převážně známí a známí známých.
První měsíc: devatenáct objednávek, všechny z přímých zpráv, každá průměrně za devět zpráv. Dvakrát popletla adresy a jednou poslala balík na jinou pobočku, protože kupující napsal název ulice místo čísla výdejního místa.
Co změnila, v tomhle pořadí. Nejdřív nafotila šest glazur u okna v sobotu ráno, dvě hodiny na všechno. Pak je vystavila pod jedním odkazem s cenami a dvěma způsoby platby, převodem a na dobírku. Pak ten odkaz vlepila do bia a začala ho posílat místo vypisování cen ve zprávách.
Druhý měsíc: třicet jedna objednávek. Ne proto, že by měla větší dosah, měla přesně stejný. Proto, že přestala ztrácet lidi mezi dotazem na cenu a předáním adresy. Dvacet sedm z třiceti jedna objednávek přišlo kompletních napoprvé.
Třetí věc, kterou udělala, se nikde nepíše. Přestala nabízet dobírku všem a nechala ji jenom pro objednávky nad 1 000 Kč, protože u hrnku za 690 Kč jí příplatek ukusoval marži a jedno nepřevzetí smazalo zisk ze čtyř objednávek. Jak se ten poměr počítá na vlastních číslech, ukazuje rozpočet jedné nepřevzaté zásilky.
Nenapíšu ti, jestli potřebuješ živnostenský list, jak to máš s daní z příjmu ani jestli se tě týká DPH. Závisí to na tom, co prodáváš, kolik a komu, a špatná odpověď stojí skutečné peníze.
Tvar té povinnosti je pořád stejný: stát chce vědět, že podnikáš, a chce podíl na zisku. Konkrétní čísla, hranice a lhůty se mění a jsou na jednom místě. Otevři si business.gov.cz a stránky Finanční správy na financnisprava.cz, a jestli ti prodej přerostl pár tisíc měsíčně, zaplať si hodinu u účetní. Ta hodina stojí míň než jedna oprava.
Jedna věc na právní formě nezávisí. Kupující, který je spotřebitel, má u smlouvy uzavřené na dálku právo od ní odstoupit a ty ho o tom musíš informovat. Podmínky si napiš dřív, než přijde první vrácení, ne potom.
Sailo je ten jeden odkaz s produkty, cenami a objednávkou. Adresa je sailo.store/tvojejmeno a funguje hned po registraci. Rozhraní obchodu je k dispozici v 35 jazycích. Domlouvání s kupujícím ze Slovenska nebo z Rakouska je pořád na tobě, obchod jen nevypadá cize.
Metody platby, které jdou zapnout, jsou přesně tyhle: karta, WhatsApp, Telegram, Instagram, e-mail, telefon, bankovní převod a dobírka. To je celý seznam. U převodu vyplníš název banky, jméno majitele účtu, číslo účtu, IBAN, SWIFT/BIC a vlastní instrukce textem. U dobírky máš pole na poznámku k doručení.
Na všech ručních metodách si Sailo nebere nic a na peníze nesahá. U karty si bere 1–3 % z hodnoty zboží po slevě, bez dopravy a bez daně, a ta sazba je stejná na každém plánu. Karta vyžaduje účet Stripe, který Stripe schválil pro příjem plateb. Stripe je v Česku dostupný, ověřeno 6. srpna 2026 na stripe.com/global, jenže ten seznam se hýbe, tak si ho před zaplacením plánu otevři sám.
Bezplatný plán je 10 produktů, 7 dní statistik a všechny ruční metody. Pro je 19 USD měsíčně, 100 produktů, rok statistik, export do CSV a bez patičky Sailo.
Recenze produktů fungují na každém plánu. Kupující nechá jméno, hodnocení 1 až 5 a nepovinný text, a veřejně se neobjeví nic, dokud to neschválíš ty.
Sailo nemá žádnou českou platební bránu. Není tam QR platba, není tam GoPay ani ComGate. Když v tvém prodeji stojí všechno na QR kódu, dostaneš z tohohle nástroje katalog a objednávku, peníze budou dál padat na účet mimo něj a odškrtávat si je budeš ty.
Sailo taky neví, že převod dorazil, protože není napojené na tvou banku. Ví to tvoje banka a nikdo jiný.
U dobírky je to ještě ostřejší. Pole pro dobírku je poznámka k doručení, nic víc. Sailo nepáruje hotovost, kterou vybere kurýr, nepozná, že si balík nikdo nevyzvedl, a nesleduje, kdy ti dopravce peníze pošle. V zemi, kde velkou část objednávek veze dobírka, je tohle nejpodstatnější věta v celém textu.
Ceník je navíc v dolarech, takže tvůj skutečný náklad závisí na kurzu a na tom, kolik si tvoje banka bere za převod měny. A aplikace není žádná, všechno děláš v prohlížeči, i z telefonu.
V sobotu ráno nafoť šest produktů u okna. Ne šedesát. Šest těch, které se prodávají nejčastěji.
V sobotu odpoledne k nim napiš cenu a jednu větu o tom, co to je. Vystav je na jedno místo, kde je cena vidět bez ptaní.
V neděli si napiš jednu hotovou zprávu se šesti poli objednávky a ulož ji do poznámek v telefonu. Pak napiš dvaceti lidem, kteří tě už znají, a pošli jim odkaz.
Živnost v pondělí nezakládej. Nejdřív zjisti, jestli vůbec někdo koupí.
Napsal
Sailo team
Jeden odkaz, celý váš obchod.
Jeden e-mail o cenách, fotkách, doručení a placení. Žádná reklama, žádná vata.
Sailo tomu jen postaví vchod — aby si lidé mohli prohlédnout, porovnat a zjistit ceny dřív, než vám napíšou.
Získat svůj odkazZdarma po dobu bety · Bez karty